Testové otázky ze síťování

Síťové spojení

Pojem paket označuje zprávu poslanou v počítačové síti.

ukázka: když připojíme svůj počítač do sítě, můžeme do ní posílat pakety. Ano: kvůli tomu jsme nejspíš počítač připojovali, abychom mohli něco posílat.
ukázka: IP adresa je důležitá jen pro posílání paketů. Ne: potřebujeme ji nejen, abychom mohli na síť posílat data, ale také, abychom ze sítě mohli stahovat.
počítače můžou komunikovat jedině když oba znají doménové jméno (např. gymjs.cz, seznam.cz) toho druhého. Ne: většina počítačů doménové jméno nemá. Důležitá je IP adresa.
každý paket má v sobě zapsanou IP adresu příjemce. Spíše ano, tedy pokud máme na mysli obvyklou síťovou komunikaci.
IP adresu počítači určuje výrobce v továrně. Ne: adresu obvykle získáváme při připojení do sítě a jeden počítač může mít adres i několik.
když mají dva počítače stejnou IP adresu, nemůžou spolu po síti komunikovat. Ano: není jak tomu druhému poslat paket, vždycky by nám přišel zpátky.
při průchodu Internetem se paket mění na fyzické vrstvě. Ano: například když paket přišel z wifi a má pokračovat drátem, musí se na fyzické vrstvě hodně přepsat.
při průchodu Internetem se paket mění na síťové vrstvě. Spíše ne: síťová vrstva slouží právě k tomu, aby paket prošel Internetem beze změn. Jedině se na každém směrovači snižuje číslo Time To Live, aby paket nebloudil sítí donekonečna.
při průchodu Internetem se paket mění na aplikační vrstvě. Ne, tedy pokud síť funguje správně. Nechceme, aby nám někdo sahal do přenášených dat.
síť může fungovat na aplikační vrstvě i když neobsahuje žádné spojení na fyzické vrstvě. Ne: je potřeba nějak spojit ty počítače, jinak žádná síť nebude.
dva počítače spolu můžou komunikovat na síťové vrstvě i když nejsou přímo spojené na fyzické vrstvě. Ano: to je smysl síťové vrstvy.
transportní vrstva může zajišťovat bezchybný přenos dat. Ano, víceméně to je její smysl.
v případě telefonování a počítačových her transportní vrstva obvykle nedělá nic pro bezchybný přenos dat. Ano, opravy každé chyby by mohla trvat citelně dlouho, což je pro telefon a hry nepříjemné. Je pohodlnější chybná data zahodit a pokračovat jako nic.
může se stát, že paket odeslaný do Internetu nebude nikdy doručen příjemci. Ano, počítačů je na světě moc, než aby všechny fungovaly bez chyby.

Webové stránky

pro stažení webové stránky klient musí nejdřív poslat dotaz a od serveru potom dostane odpověď. Ano. Služeb, které fungují jinak, je poměrně málo – například teletext v analogové televizi.
server se dozví, když z něj někdo stahuje webovou stránku. Ano, ví o tom, že nám ji posílá.
stažená webová stránka se může lišit podle toho, kdy jsme ji stáhli. Ano: například facebooková zeď se mění každou chvíli.
z webového serveru jdou stránky stahovat, jen když je zapnutý. Ano.
nejde předem určit, jak bude webová stránka velká (např. kolik megabajtů), dokud se celá nestáhne. Ne, jde to určit z hlavičky Content-Length.
typ stahovaného souboru (např. obrázek) se určuje jinak než koncovkou názvu (např. .jpg). Ano, určuje se hlavičkou Content-Type. Proto někdy prohlížeč má problém správně otevřít i soubory se smysluplnou koncovkou a nabízí jen je uložit na disk.
protokol HTTP slouží k doručování e-mailových zpráv. Ne: je určený ke stahování webových stránek. Doručovat s ním poštu nejde.

Zabezpečení na Internetu

Zkratkou i. k. v následujících otázkách myslíme komunikaci po Internetu, jak ji nejčastěji lidé používají.

ukázka: i. k. může obsahovat soubory z našeho disku. Ano: stane se to třeba ve chvíli, kdy si nahráváme do profilu fotky z prázdnin.
i. k. prochází přes nějaký další počítač. Ano, většinou se připojujeme někam daleko po světě, takže takových počítačů jsou třeba i desítky.
i. k. probíhá pomocí sítě Tor. Ne, to by bylo zbytečné a hrozně pomalé.
i. k. někdo může odposlouchávat. Ano, jakýkoliv z těch počítačů, přes který komunikace prochází, ji může jednoduše číst.
když někdo odposlouchává i. k., nedozvíme se to. Ne. Tak to s odposloucháváním chodí.
i. k. všech lidí prochází přes jedinou ústřednu. Ne.
i. k. prochází přes poskytovatele připojení. Ano: určitě to tak být nemusí, ale většina lidí platí za připojení nějakému poskytovateli.

Pojem HTTPS označuje protokol pro zabezpečené stahování webových stránek

ukázka: HTTPS je síť Tor. Ne: obě tyto technologie zajišťují zabezpečené spojení, ale Tor navíc zajišťuje anonymitu – za cenu mnohonásobného zpomalení.
HTTPS se jednoznačně pozná podle zeleného zámku v adresním řádku. Spíše ano. Tahle otázka je špatně, ten zámek je zelený jen v některých prohlížečích.
HTTPS šifruje mimo jiné síťovou vrstvu. Ne, to by pak nešlo zjistit, kam se paket má poslat.
HTTPS šifruje mimo jiné aplikační vrstvu. Ano. HTTPS je protokol aplikační vrstvy.
HTTPS zaručuje odesílaným a přijímaným datům stejnou úroveň bezpečnosti. Ano, obojí je šifrované stejným způsobem.
autor programu může vždy číst zprávy a informace, které pomocí jeho programu posíláme a stahujeme. Ne, pokud program poctivě používá šifrování, nemůže ani jeho autor přenášená data rozluštit.

Kryptografie

X, Y zde označují libovolné zprávy, K je šifrovací klíč. Všechny tři hodnoty X, Y, K můžeme chápat jako kus textu anebo jako čísla v počítači. hash(A) je hashovací funkce spočítaná ze zprávy A. sym(A, B) je zpráva A zašifrovaná symetrickou šifrou pomocí klíče B.

ukázka: když X = Y, tak musí platit Y = X. Ano: X a Y je prostě totéž. Ten samý text, to samé číslo – na tom už nesejde.
když X = Y, tak musí platit hash(X) = hash(Y). Ano, to je stejný případ jako předchozí otázka. Hash ze stejného souboru vyjde vždycky stejně.
když hash(X) = hash(Y), tak musí platit X = Y. Ne: pravděpodobně to tak je, ale nemusí to nutně být pravda.
když sym(X, K) = sym(Y, K), tak musí platit X = Y. Ano, když tu zprávu (v obou případech je stejná, to víme) dešifrujeme klíčem K, musí nám vyjít X a zároveň musí vyjít Y, takže X = Y.

V následujících otázkách zkratka A, B → C znamená: pokud známe A a B, můžeme snadno spočítat C.

ukázka: X, Y → X. Ano: když známe X a Y, tak to samozřejmě znamená, že známe X.
ukázka: X → K. Ne: X a K jsou docela libovolné hodnoty a nesouvisejí spolu. Můžeme tak akorát tipovat, jaké je K.
X → hash(X). Ano: spočítáme hashovací funkci, to je hned.
X, K → sym(X, K). Ano: zašifrujeme zprávu X klíčem K.
hash(X) → X. Ne: sice takové X jde teoreticky najít (dokonce nekonečně mnoho řešení), ale trvá to strašně dlouho.
X, hash(X), hash(Y) → Y. Ne, X a Y tady spolu nijak nesouvisí, takže to je stejné jako předchozí otázka.
sym(X, K), K → X. Ano, máme klíč a šifrovanou zprávu, takže X můžeme prostě dešifrovat. Takhle to má fungovat.
sym(X, K) → K. Ne, kdybychom dovedli takhle zjistit klíč, tak potom dešifrujeme i zprávu a šifra bude k ničemu.
sym(X, K), sym(Y, K) → K. Ne, kdyby šlo určit klíč takhle snadno ze dvou poslaných zpráv, tak ta šifra bude skoro zbytečná.

Nové otázky

Při opravném termínu 28. 1. dostanete, mimo jiné, z následujících deseti otázek pět.

pokud zašifrujeme data symetrickou šifrou a ztratíme šifrovací klíč, obvykle už nejde data rozšifrovat
každý webový server musí být povinně registrovaný na Ministerstvu průmyslu a obchodu
když počítači pošleme zcela stejný paket dvakrát za sebou, počítač nám zaručeně pošle stejnou odpověď
aby počítač mohl určit, jestli je paket adresovaný jemu, musí dotyčný paket přečíst na aplikační vrstvě
dva počítače můžou po Internetu komunikovat takovým způsobem, že nikdo další neví, že spolu komunikují
abych mohl poslat někomu šifrovaná data, musím znát přesně stejný klíč, jako má příjemce